Rozhovor pro časopis Naše rodina

Setkání s režisérem Otakáro Maria Schmidtem proběhlo na prahu nového církevního roku, a tak jsme se kromě toho, čím právě žije a na čem pracuje, dozvěděli, jak začíná advent.

Co vlastně znamená symbol a znak?

Slovo symbol vychází z řeckého slovesa symballein, což znamená spojovat dohromady. Antonymem je sloveso diaballein, rozdělovat, ničit. Symbollon spojuje dohromady, diabollos je ten, který rozděluje (odděluje). Symbollon je svatý, tedy pravdivý, diabollos se pravdivě jenom tváří. Ne nadarmo se říká, že ďábel (diabollos) je opice Boží. Známý psycholog Carl Gustav Jung často zdůrazňoval rozdíl mezi symbolem a znakem. Symbol je produktem nevědomí, který lze interpretovat, ale interpretací se nemůže vyčerpat. Znak je produktem vědomí, konvence.

Už čtvrtým rokem se ve vánočním vysílání ČT objevuje váš hraný dokumentární film, o čem bude tentokrát?

Po filmech - Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (tajemství a moc jezuitského řádu), Nejznámější Čech - Jan Nepomucký (světec s pěti hvězdami) a Dej mi duši a ostatní si ponech (o salesiánech), dokončujeme dokument Sv.Vojtěch – první český Evropan. Komentáře opět namlouvám spolu s Markem Ebenem.

Proč právě sv. Vojtěch?

Svatí, v našem případě čeští svatí jsou takovými ukazateli, billboardy na cestě životem. Náš svatý Vojtěch, první jménem známý český spisovatel, patřil k evropské elitě, ovládal několik jazyků. Evropu poznal jako žádný z Čechů té doby, aktivně zasahoval do evropské politiky. Již od své smrti byl považován za patrona Polska a Uher, proto počítáme i s jazykovými mutacemi filmu. Spolu s pozdějším papežem Silvestrem II. a mladičkým císařem Otou III. Zavedl užívání arabských číslic namísto římských a také byl prvním českým spisovatelem. Na obrazovkách by se měl fil objevit ve vánočním čase. Kromě sv. Vojtěcha poběží v české televizi 22. prosince naše nejnovější poetické zamyšlení nad vnitřním tichem člověka nazvané Krajinou ticha (krajinou těla, duše a ducha).

Řeč symbolů je pro vás asi hodně důležitá?

O symbolech mám několik dokumentů a 37 dílů pořadu Po hladině s podtitulem: Po hladině chodil Kristus, pohladit a pod hladinou je hlubina naší duše. Řeč symbolů tvoří páteř mezilidské komunikace a dokáže vyjádřit i velmi hluboké a jinak těžko sdělitelné významy. Náš pořad sledují hlavně mladí lidé, vysokoškoláci. Celý minulý ročník 2007–2008 od května až do Vánoc reprízují každou neděli v 10.40 na ČT2, pořad najdete i v televizním archivu na internetu. Od jara budeme chystat další dva ročníky. Vymyslel jsem si, že připravíme liturgický rok, protože mnozí nevědí jak ho slavit.

A na co se můžou těšit diváci televize NOE?

Pro televizi Noe připravuji už přes tři roky podle vzoru A léta běží vážení... pořad Léta letí k andělům. Máme za sebou už třiatřicátý díl. Jedná se o dvacetiminutové portréty nejrůznějších významných osobností, teď nás čeká Jitka Molavcová, Marta Kubišová a Libuška Šafránková. Ukazujeme slavné lidi, o kterých se kolikrát ani neví, že jsou věřící. Na to navazuje Cesta k andělům, padesátiminutové talkshow ve studiu, s těmi samými lidmi, kde probereme to, co se nám do dvaceti minut nevešlo. Pořad moderuji a režíruji. Třetí cyklus Betlém – vnitřní domov (Bet-lechem, dům chleba, o archetypu vnitřního domova v nás), teprve rozjíždíme s Janou Studničkovou. Bude o tom, co to je cizinectví v nás, co je to víra, co je to domov. Chceme to naznačit hlavně na známých šlechtických filantropických kosmopolitních osobnostech. Znělku jsme k němu natáčeli v Benátkách. Léta letí k andělům běží každou druhou středu v měsíci jako premiéra a pak se reprízuje podle rozpisu www.tvnoe.cz. Cesta k andělům jde každých čtrnáct dní a patnáctiminutový Betlém budeme vysílat každou čtvrtou středu v měsíci.

Betlém je pro vás taky symbolem?

Mám betlémy moc rád. Bez ohledu na to, jestli je to zasněžená Ladova krajina, nebo biblická scéna s palmami. Odjakživa se mi líbilo to, že cukrář nese dort, kominík běží se štětkou a hostinský nese vějíř piva, děti svojí nejmilejší hračku, nebo nejoblíbenější bonbóny. Jakoby každý kousek toho nejlepšího, pro co žije svůj život, čeho si nejvíc váží, co má nejraději nesl Ježíškovi...

Máte nějaký svůj způsob ztišení před Vánoci?

Ztišuji se tím, že si už od začátku adventu pouštím koledy (což se správně liturgicky nemá, já vím) a vůbec vážnou hudbu. V naší rodině se vždycky pěstoval vztah k hudbě. Sám mám sbírku vážné hudby, ke které se ale přes rok už moc nedostanu, takže u mě se advent projevuje změnou hudby. Mezníkem jsou pro mě Dušičky.

Od Mikuláše si vystavuji po bytě celou svoji sbírku betlémů. Atributy Vánoc mě provázejí v  očekávání Ježíšova narození. Nemám sourozence, rodiče zemřeli, nejsem ženatý, nemám děti, a tak nejsem zasažený předvánoční hysterií, spíš určitým smutkem. Modlitbou, abych nebyl v životě sám a mohl svými filmy smysluplně evangelisovat se snažím smutek přetavit. Nechci propadat destruktivnímu sentimentu a tak plním program zhůry a jsem každodenním neúnavným filmařem.

Chystáte se letos opět na Karlštejn?

Už tam s přáteli za kastelánovic rodinou Kubů jezdíme téměř deset let, a stalo se to tradicí. Jezdíme tam ve výroční den úmrtí Karla IV., 29. listopadu. Moji předkové z rodu Nowothů dostali právě v roce úmrtí Karla IV. v roce 1378 od jeho syna Zikmunda šlechtický erb, proto mám ke Karlovi IV. a Karlštejnu zvláštní vztah.

Přesně v půl šesté, hodinu před tím, než Karel vydechl naposledy, míváme bohoslužbu v kapli svatého Kříže. Přespíme na hradě a druhý den po snídani odjíždíme. V podhradí se právě tou dobou otvírá muzeum betlémů. Domů se vracíme přes Mořinu, kde si každoročně kupujeme barborky, vánoční hvězdy a adventní věnec, tím začínají moje Vánoce.

Jana Šilhavá

Rozhovor ve formátu pdf:

otas-NašeRodina48.pdf